Historie až současnost Vojenské policie
Četnictvo nebo vojenská policie jsou organizované vojenské sbory jež plní bezpečnostní úkoly. Četnictvo působí ve vztahu k široké veřejnosti a vojenská policie pak pouze ve vztahu k armádě.
Vojenská policie byla jako Militarpolizei již součástí Rakousko-Uherské armády. Za první světové války byly malé jednotky vojenské policie součástí československých jednotek v zahraničí. Například v Rusku či v československých legiích v Itálii. Příslušníci Vojenské policie československých legií v Itálii nosili na rukávovém štítku speciální označení – granát hořící do boku. (Od kterého se v současné době odvozuje rukávový znak Vojenské policie vždy upraven pro jednotlivá teritoriální velitelství.)
Od roku 1918 v nově vzniklé Československé republice plnilo četnictvo pořádkové a kriminalisticko - zpravodajské úkoly. Četnictvo sice podléhalo vojenské justici, ale v běžné službě nebylo nijak podřízeno vojenským úřadům. Ty museli o případnou pomoc ze strany četnictva žádat.
Na počátku roku 1919 byla zřízena vojenská policie jako armádní bezpečnostní složka k dosažení zákonnosti, kázně a pořádku ve formující se armádě nově vzniklého státu. Její trvání v českých zemí bylo krátké (pouze do konce roku 1919), neboť se velice rychle stabilizovalo četnictvo a státní policie. Dalším faktorem byl fakt, že příslušníci vojenské policie neměli dostatek zkušeností a praxi v policejní práci. Po zrušení vojenské policie převzalo vojensko-policejní práci československé četnictvo.
Před druhou světovou válkou bylo v československé armádě vytvořeno polní četnictvo, které plnilo úkoly policejní a dopravní služby a v mimořádných případech spolupracovat s četnictvem jako posila. Byli aktivování v roce 1938 za mobilizace.
Během druhé světové války vznikaly bezpečnostní jednotky v našich zahraničních jednotkách. Polní četnictvo se ke konci války zapojilo například do bojů u Dunkerque a posléze při hlídání a odvádění zajatců.
Po druhé světové válce převzala veškerou policejně-bezpečnostní službu nově zřízena organizace Sbor národní bezpečnosti jejímž jedním ze základů bylo polní četnictvo. Na provoz vojenských vozidel dohlížela zvláštní vojenská složka - Tanková a automobilní inspekce.
Toto trvalo až do 21. ledna 1991 kdy byla zřízena vojenská policie Československé armády, a která započala svou činnost od dubna 1991.
Dne 5. března 1992 by přijat zákon č. 124/ 92 Sb., o Vojenské policii (tento je dle potřeb a nastale situace stále novelizován, tak aby bylo možno plnohodnotně plnit úkoly Vojenské policie). Následně byla sepsána smlouva o spolupráci s Policii České republiky. Vojenská policie byla od počátku budována jako plně profesionální složka armády.
Již za druhé války v Perském zálivu pracovali příslušníci VP na informačně-analitickém monitoringu krizové situace s ohledem na působení vůči zemím, které vyslaly do války své jednotky.
Vzhledem k tomu, že byl vysoký zájem jak vojenské tak občanské veřejnosti o vstup do jednotek Vojenské policie bylo prováděno náročné fyzicko-psychologické výběrové řízení na jehož základě byli vybírání noví příslušníci Vojenské policie. K zajištění jejich základní přípravy a dalšího vzdělávání Vojenských policistů byla dnem 1. dubna 1992 zřízena Odborná škola Vojenské policie v Moravské Třebové.
Vojenští policisté se vzdělávají nejen na Odborné škole Vojenské policie, ale i ve školících zařízeních Ministerstva vnitra a Policie České republiky a také v zahraničních zařízeních spojeneckých armád.
Do začátku roku 1994 byla Vojenská policie rozdělena podle armádní struktury což se projevilo jako nepraktické a proto byla organizace Vojenské policie založena na teritoriálním principu s přímou podřízenosti náčelníku Vojenské policie. Území státu bylo rozděleno na 9 velitelství dislokovaných v Praze, Karlových Varech, Táboře, Klatovech, Staré Boleslavi, Hradci Králové, Brně, Kroměříži a Olomouci. Velitelství vykonávala policejní ochranu v rozsahu vymezeném zákonem na vymezeném teritoriu bez ohledu na to, komu jsou zabezpečována vojska na území podřízena.
V současné době je Vojenská policie rozdělena na Hlavní velitelství Vojenské policie Praha, Velitelství ochranné služby Vojenské policie Praha a 2 teritoriální velitelství: Velitelství Vojenské policie Olomouc a Velitelství Vojenské policie Tábor.
V roce 1998 vzniklo Oddělení kriminalistické techniky a expertíz Vojenské policie, které zabezpečuje odbornou činností Vojenskou policii v 5 kriminalistických oborech.
V tomto samém roce bylo přiděleno Vojenským policistům zajištění ochrany vojenských dopravních letadel určených pro přepravu ústavních činitelů a ochrana vojenských objektů určených pro odbavení.
Jedním z posledních impulsů ve změnách plnění úkolů Vojenské policie byl roku 2001. Zářijový útok na WTC v New Yorku ukázal, že si nikdo nemůže být jist svou nedotknutelností. Proto byly vytvořeny pohotovostní oddělení jednotlivých teritoriálních velitelství, oddělení ochrany letišť a oddělení ochrany muničních základen.
Teritorium Vojenské policie Olomouc je na území České republiky vymezené obcemi s rozšířenou působností:
Blansko, Boskovice, Brno, Břeclav, Bučovice, Hodonín, Hustopeče, Ivančice, Kuřim, Kyjov, Mikulov, Moravský Krumlov, Pohořelice, Rosice, Slavkov u Brna, Šlapanice, Tišnov, Veselí nad Moravou, Vyškov, Znojmo, Židlochovice, Bílovec, Bohumín, Bruntál, Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Havířov, Hlučín, Jablunkov, Karviná, Kopřivnice, Kravaře, Krnov, Nový Jičín, Odry, Opava, Orlová, Ostrava, Rýmařov, Třinec, Vítkov, Hranice, Jeseník, Konice, Lipník nad Bečvou, Litovel, Mohelnice, Olomouc, Prostějov, Přerov, Šternberk, Šumperk, Uničov, Zábřeh, Česká Třebová, Králíky
, Lanškroun, Litomyšl, Moravská Třebová, Polička, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto, Žamberk, Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě, Velké Meziříčí, Žďár nad Sázavou, Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Kroměříž, Luhačovice, Otrokovice, Rožnov pod Radhoštěm, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí, Vizovice, Vsetín a Zlín.
Velitelství Vojenské policie Olomouc odpovídá mj. konkrétně za:
- zajišťování policejní ochrany vojenských újezdů Libavá a Březina
- provádí policejní ochranu chráněného prostoru vybraných vojenských objektů – zásobovacích úseků
Bojový prapor
propůjčil velitelství president České republiky Václav Klaus při příležitosti 88. výročí vzniku Československé republiky.
2. listopadu 2006 jej předal ministr obrany České republiky Jiří Šedivý v Žižkových kasárnách v Olomouci do rukou velitele plk.gšt. Ing. Miloše Ference. Na praporu je kromě lipové ratolesti a znaku města Olomouc zobrazen i hořící granát jež je symbolika spojená s legionářskými tradicemi.
Hořící granát se jako atribut policejních jednotek objevil již u příslušníků vojenské policie Československých legií v Italii.
Dne 21. 1. 2011 v rámci slavnostního nástupu k 20. výročí vzniku Vojenské policie, ve slavnostní síň Národního památníku na pražském Vítkově, bylo oceněno Velitelství Vojenské policie Olomouc. Pamětní stuhu věnovalo Vojenské sdružení rehabilitovaných armády České republiky.
