Již od nejstarších dob má město Vyškov výhodnou polohu a to na křižovatce obchodních cest směřujících od Brna do Olomouce a Kroměříže.
Na základě archeologických nálezů lze doložit nepřetržité osídlení vyškovského území již od starší doby kamenné.
První písemná zmínka o starobylém biskupském městě Vyškově je v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141.
Na počátku 13. století se Vyškov stává sídlem zeměpanských úředníků a později jej získali představitelé olomouckého biskupství, v jejichž majetku pak zůstal více než 600 let.
V polovině 13. století byla zeměpanská osada povýšena na město, označované "oppidum forense" což znamenalo: osada městského typu s trhem.
Ve 14. století již Vyškov patřil k předním městům olomouckého biskupství. Původní středověké město nebylo rozsáhlé. Jádro města tvořilo trojúhelníkové náměstí s přilehlými ulicemi. Městské hradby byly místy zdvojené s Olomouckou, Brněnskou a Kroměřížskou vstupní branou.
V historických dílech z počátku 15. stoletní je Vyškov popisován jako "město vznešené, obehnané hradbami, ozdobené krásným sídelním zámkem biskupa olomouckého s příjemnou zahradou". Město zdobily a stále zdobí věže zámku, radnice a gotická stavba kostela.
V husitských válkách byl biskupský Vyškov dobyt a zpustošen husity a za uherských válek jej vypálil vévoda Jindřich Müsterberský.
Druhá polovina 15. století přinesla obnovu olomouckým biskupem Tasem z Černé Hory, jež byl člen urozeného rodu Boskoviců, který nechal současně rozšířit městská privilegia. Měšťané byli osvobozeni od mnoha povinností k zámku, získali také právo šenku, várečné, odúmrtní a svobodné volby radních.
16. a počátek 17. století se nesly ve znamení hospodářského rozkvětu města. Z řemesel se rozšířilo hlavně soukenictví a hrnčířství, z cechů byl nejstarší řeznický.
Třicetiletá válka v 17. století těžce postihla Vyškovsko i samotný Vyškov. Město bylo dvakrát obsazeno Švédy a v roce 1643 zcela vypleněno. Ze 155 usedlostí zůstala sotva třetina.
Největšího rozkvětu dosáhlo město koncem 17. století za biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu. Ten nechal přistavěl k zámku rozsáhlé přírodní křídlo, v němž zřídil bohatou obrazárnu, a rozšířil zámeckou zahradu. V této době byla ve městě zřízená i biskupská mincovna. Vyškov byl tehdy přezdíván "Moravské Versailles".
Ničivý požár v roce 1753 znamenal zlom v rozvoji Vyškova, vyhořelo téměř celé město včetně zámku. I když zde později pobývala řadu významných návštěv (v roce 1800 zde nocoval ruský generál Suvorov a v předvečer bitvy u Slavkova v roce 1805 se zde sešel ruský car Alexander s rakouským císařem Františkem), své bývalé slávy už Vyškov nikdy nedosáhl.
Po skončení napoleonských válek přichází doba kapitalismu a s ním rozšíření za původní hranice. V první polovině 19. století byly částečně zbořeny městské brány a Vyškov čekal nový hospodářský a kulturní rozkvět.
Za první republiky byl Vyškov město řemeslníků a obchodníků, s poměrně malým průmyslem. K nejdůležitějším událostem patřila elektrifikace města v letech 1923-1925 a vybudování vodovodu v roce 1935.
Pro budoucnost města byl významný také rok 1936, kdy vznikla ve Vyškově vojenská posádka. Za druhé světové války se vývoj města na čas zastavil a po skončení války patřil Vyškov k nejhůř postiženým městům v zemi.
Zajímavosti ve městě a okolí
Zámek - Původně gotický hrad z 15. století byl přestavěn v letech 1665-1682. za biskupa Karla z Lichtenštejna V budově zámku je umístěno Muzeum Vyškovska.
Zámecká zahrada - Existovala již v 15. století, po švédském vpádu ji obnovil biskup Karel z Lichtenštejna. Architektonickou dominantou zahrady je lodžie z roku 1673. V průčelí má 7 arkád s toskánskými sloupy, horní část zdobí balustráda.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie - Postaven v letech 1464-1466. Z období pozdní gotiky se dochoval jižní profilovaný portál. V roce 1773 byl kostel barokně přestavěn.
Renesanční radnice s radniční věží - Dominanta náměstí postavená v roce 1569. V přízemí jsou dodnes zachovány zbytky renesančního podloubí. K budově přiléhá úzká ulička, překlenutá rozpěrnými oblouky, tzv. prampouchy.
Morový sloup - na náměstí je dílem sochaře Christiana Pröbstla z roku 1719. Radní ho nechali postavit při morové epidemii, která ve Vyškově trvala padesát let. Po stranách stojí sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého.
Kašna - Barokní kašna s motivem Ganymeda na orlu byla vytvořena v 18. století. Podle legendy se Ganymedes, syn trojského krále, zalíbil vládci bohů Diovi. Zeus se proměnil v orla a unesl mladíka na horu Olymp, kde ho učinil svým číšníkem.
Studna - Pochází z roku 1839 a má vodní hladinu asi dva metry pod úrovní náměstí.
Hradby - kamenné městské opevnění z 15. století. V 19. století byla většina hradeb zbořena. Zbytky se nyní nacházejí za kostelem Nanebevzetí Panny Marie a v ulici Pivovarská. Výška hradeb dosahuje 3, někdy i 6 metrů, síla zdiva je zhruba 155 cm.
Kostel P. Marie s klášterem kapucínského řádu - založil kardinál František Ditrichštejn v roce 1617. Kostel představuje typickou architekturu kapucínského řádu, jejíž působivost spočívá v jednoduchosti linií a sevřenosti proporcí.
Pivovar - Postaven v roce 1680 z nařízení Karla z Lichtenštejna, vaření piva má však tradici již z doby předhusitské.
Kostel Nejsvětější Trojice, Dědice - Farní kostel stojí na místě původního gotického chrámu ze 14. století, který byl zničen při požáru. Mešní roucha i liturgické nádoby pocházejí ze zrušeného tišnovského kláštera. Za zhlédnutí stojí nová křížová cesta od řezbáře Ladislava Vančury z Valašské Bystřice, která byla instalována v roce 1996.
Kaple sv. Cyrila a Metoděje (Strachotínka), Hamiltony - Novogotická kaple byla postavena koncem 19. století. Podle staročeského jména Metoděje (Strachota) se jí říká také Strachotínka. Kaple stojí nad pramenem, u nějž údajně křtili a kázali slovanští věrozvěstové. Podle pověsti ochránila voda z pramene obyvatel Hamilton před cholerou, která v roce 1855 v kraji řádila.
