Olomouc

Nejstarší osídlení
Olomouc, dnešní stotisícové město ležící v srdci Hané, patří odedávna k nejvýznamnějším moravským městům.
První stopy osídlení města spadají do starší doby kamenné. Úrodná půda v okolí byla předpokladem pro usídlení zemědělců mladší doby kamenné. Je taktéž doložila přítomnost keltských a germánských kmenů. Velikým překvapením je nedávný objev zbytků římského tábora z druhé poloviny 2. století z doby markomanských válek v Olomouci - Neředíně.

Románská Olomouc
Významnou úlohu při osídlování a rozvoji území hrály také obchodní cesty. Příhodná poloha města při jižní větvi euroasijské magistrály a cestě spojující Kremži - s východní Evropou, znamenala od poloviny 10. století rychlý růst hospodářského a politického významu.
Důležitým historickým bodem bylo připojení Moravy k českému přemyslovskému státu. Jako první údělný moravský kníže se v Olomouci usadil Břetislav, syn českého knížete Oldřicha.
Pro raně středověkou Olomouc mělo značný význam založení moravského biskupství při kostele sv. Petra roku 1063, tak jako založení benediktinského kláštera Hradisko v roce 1078.
Roku 1126 se stal olomouckým biskupem Jindřich Zdík politik, diplomat a kulturní osobnost. Podnikal misionářské cesty, odkud také přivedl umělce, kteří pracovali na novém Zdíkově biskupském sídle, jehož dochovaná bohatá výzdoba nemá v českých zemích obdoby. Ve Zdíkově skriptoriu, vznikly cenné rukopisy, zdobené náročnými iluminacemi. Mnohé z nich představují nejstarší opisy daných děl v evropském měřítku.

Gotická Olomouc
O založení královského města toho moc nevíme, nedochovala se totiž jeho zakládací listina. Stalo se tak zřejmě okolo roku 1246 za krále Václava I.
Roku 1261 byla městu králem Přemyslem Otakarem II. povolena stavba kupeckého domu, a z roku 1267 pochází nejstarší známý otisk městské pečeti. Motiv šachované orlice v městském znaku se zachoval po celou dobu existence města až do současnosti.
4. srpna 1306 se Olomouc byl v sídle olomouckého kapitulního děkana zavražděn poslední český král z rodu Přemyslovců Václav III.
Roku 1352 je Olomouc označen jako hlavní město Moravy markrabětem Janem. O prvenství však Olomouc stále soupeřila s Brnem. Ve městě kvetl domácí i dálkový obchod, přibývalo výročních trhů, kolem roku 1340 se objevují správy o cechovních řádech řemeslníků.
V době husitských válek byla Olomouc baštou římskokatolické církve. V červenci roku 1415 došlo ve městě k upálení dvou stoupenců husitství. Přes stále hrozící nebezpečí husitského napadení zůstala Olomouc nedobyta.
Roku 1422 povolil Zikmund Lucemburský městu razit vlastní mince – jedná se o nejstarší dochované městské mincovní privilegium na Moravě.
Dalším neklidným obdobím pro Olomouc byly česko – uherské války. Roku 1469 byl zde dokonce prohlášen českým králem uherský král Matyáš Korvín. Spory mezi uherským a českým králem byly urovnány až tzv. mírem olomouckým roku 1479.

Renesanční a humanistická Olomouc
Díky vzestupu hospodářských a společenských poměrů zaujímala Olomouc koncem 15. století přední místo mezi městy v českých zemích. V předbělohorském období byla Olomouc s osmi tisíci obyvatel a počtem 1200 domů druhým největším městem v českých zemích po Praze.
V průběhu celého 16. století vládl ve městě čilý stavební ruch. Své domy stavělo v novému životnímu stylu nejen měšťanstvo, ale i šlechta. V Olomouci je doloženo více než dvacet významných šlechtických rodů.
Doba renesance však byla i obdobím náboženských sporů mezi katolíky a protestanty. V druhé polovině 16. století s intenzívním nástupem protireformace přišel do města jezuitský řád.
Příznivcem řádu byl i biskup Vilém Prusinovský zakladatel druhé nejstarší univerzity v českých zemích – jezuitské akademie v roce 1573.

Barokní Olomouc
Velmi citelně zasáhla město Olomouc třicetiletá válka. Události na počátku 17. století přispěli definitivně k ztrátě náboženské svobody ve všech moravských královských městech včetně Olomouce.
17. března 1620 zraněním utrpěným při mučení v olomoucké věznici podlehl farář Jan Sarkander - kněz obvinění z velezrady a spojenectví s polským vojskem. Roku 1993 byl Jan Sarkander prohlášen papežem Janem Pavlem II. za svatého.
Po porážce českých a moravských stavů na Bílé Hoře byla 1621 Olomouc bez odporu obsazena císařským vojskem s následným obsazením městské rady císařovi věrnými katolíky. Téhož roku se neúspěšně pokusil o dobytí města krnovský markrabě Jan Jiří. Legendu o nedobytnosti města ovšem vyvrátilo roku 1642 po čtyřdenním obléhání švédské vojsko.
Švédi v Olomouci setrvali dlouhých osm let, při kterém město tak drasticky drancovali, že po jejich odtažení, mělo někdejší hrdé královské město skutečně namále a hrozila mu dokonce demolice.
Od roku 1655 probíhala výstavba nového barokního opevnění města završena tereziánskou etapou. Svou obranyschopnost prokázala už pouze jednou, a to roku 1758 kde město odolalo pruskému obléhání. Od té doby již Olomouc nebyla dobývána.
Roku 1762 potvrdila Marie Terezie výsadu používání titulu královského hlavního města.
18. století bylo na historické události velice bohaté. A to jak nepříznivých - obrovský požár 1709, morová epidemie 1713 – 1715 – tak příznivých - zřízení stálé divadla 1770, povýšení biskupství na arcibiskupství roku 1777.
Při svém pobytu v Olomouci roku 1767 zkomponoval jedenáctiletý Wolfgang Amadeus Mozart svou VI. symfonii F – dur.

Olomouc v 19. a 20. století
Po roce 1800 byl vývoj města v oblasti umělecké poznamenán krizí. Přesto si město vybudovalo mezi lety 1827 – 1830 nové divadlo. Ludwig van Beethoven věnoval roku 1823 právě dokončenou Missu Solemnis olomouckému arcibiskupovi Rudolfu Habsburskému.
Roku 1820 vzniká na hradebním svahu první olomoucký park.
V roce 1860 bylo zrušeno olomoucké vysoké učení, k obnovení došlo až v roce 1946.
Vědecko technický pokrok v 19. století nevynechal ani Olomouc. První vlak přijel do města s velkou slávou roku 1841.V roce 1862 byla postavena městská plynárna, v roce 1889 vodárna a roku 1898 městská elektrárna a již o rok později vyjela do ulic města první tramvaj.
Rychle se rozvíjel také průmysl, v okolí města byly stavěny nové továrny, cukrovary, sladovny, pivovar, železárny a další. Bouřlivě prožívala Olomouc události roku 1918 spojené se vznikem československého státu.
Tíživě zasáhla Olomouc nacistická okupace v letech 1939 – 1945 a ani období po únoru 1948 není radostnou kapitolou dějin města. Těžko najít v období „budovatelského úsilí“ významnější výrazně pozitivní dějinnou událost.
Ničivá povodeň v roce 1997 díky stoleté vodě zatopila více než třetinu území města a zanechala za sebou zkázu ve čtvrtích ležících při řece Moravě.
V roce 2000 byl vyhlášen barokní čestný sloupu Nejsvětější Trojice památkou světového kulturního dědictví UNESCO. Jde totiž o vůbec největším seskupením barokních soch v rámci jedné skulptury ve střední Evropě pocházející z dílny místního kamenického mistra Václava Rendera.

Nahoru